Rozkvetlé louky, šumění vody, stín lesa a šumavský kvíz navíc
I když od našeho výletu uplynulo už pár dní, zážitky v nás stále rezonují… Ve středu 24. června jsme s nordic walking holemi vyrazili směr Šumava. Předpověď slibovala příjemnějších 25 °C (oproti vysokým teplotám minulých i budoucích dní) a trasa vedoucí převážně stínem lesa nás ujistila v tom, že výlet kvůli horku rušit nebudeme. A udělali jsme dobře!
Kvíz (nejen) do vlaku a rozkvetlá Filipka
Naše cesta začala časně zrána – odjížděli jsme vlakem pár minut po šesté a čekala nás zhruba tříhodinová cesta na Modravu, kterou jsme si ale parádně zpestřili. Po přestupu v Horažďovicích, na trati do Sušice, obdrželi všichni účastníci speciální šumavský kvíz plný zajímavostí a příběhů o místech, kterými budeme procházet, a cesta nám utekla jako voda!
Na Modravě jsme se potřebovali po dlouhém sezení trochu rozhýbat, a pak už jsme popadli NW hole a zlehka začali stoupat podél Filipohuťského potoka do Filipovy Huti. V lese u potoka nás hýčkal nádherný chládek. Jakmile jsme ale vyšli na louku, sluníčko už nám ukázalo svou sílu. Odměnou nám však byly nádherně rozkvetlé šumavské louky plné chráněné arniky, kohoutku a rdesna hadího kořene. Nad Filipkou jsme se zastavili u kamenné mapy výhledů, kde pozorní výletníci našli odpověď na jednu z kvízových otázek.
Studánka U Honesů a zasloužený oběd u Rankla Seppa
Pokračovali jsme směr Korýtko, dál po Zlaté stezce (a stále lesem) k rozcestí pod Březovou horou. Každé prořídnutí lesa a sluneční paprsky nás sice zahřály, o to víc jsme si ale užívali návraty do chladivého stínu stromů. Kousek pod rozcestím Zlatá stezka jsme načerpali síly u studánky U Honesů a prohlédli si krásnou kapličku.
Odtud nás kroky vedly dolů k Hamerskému potoku a pak zase kousek do kopce na Horskou Kvildu – cíl byl jasný a vidina oběda lákavá: Hotel Rankl! Dopřáli jsme si skvělé jídlo i pití, trochu si odpočinuli a nezapomněli se vyfotit u monumentální sochy místního siláka Rankla Seppa (a mimochodem vypátrali další indicii do kvízu).
Cesta k Antýglu a napínavé finále
Od hotelu jsme se vrátili zpět k Hamerskému potoku a začali spolu s ním zvolna klesat kouzelným lesním údolím. Tento závěrečný úsek pěší trasy byl vlastně za odměnu – příjemný, nenáročný a plný šumění vody. Horko sice stále sílilo a chladivá voda potoka přímo volala, abychom zuli boty a zkusili osvěžit unavené nohy (třeba hned u brodu kousek za Horskou Kvildou), ale nikdo se nakonec zlákat nenechal. Poctivě jsme s holemi v rukou došli až na Antýgl, kde naše pěší putování končilo. V místním kempu jsme pak u stolů zchladili hrdla nanuky a studeným pitím, probrali kvízové otázky, porovnali odpovědi a prozradili si správné řešení.
Pohodu ale vystřídala lehká cestovní strategie. Když jsme viděli, kolik lidí se stahuje do kempu se stejným plánem odjet autobusem do Sušice, raději jsme vyrazili na zastávku s patnáctiminutovým předstihem. I když jsme stáli na přímém slunci, byl to strategický tah. Za námi se utvořila obří fronta a všichni trnuli, zda se do autobusu vůbec vejdou. Vešli se, ale… Kvůli dlouhému nákupu jízdenek u řidiče stál autobus s vypnutým motorem. Bez motoru neběžela klimatizace a z autobusu se stala doslova sauna.
Kvůli tomuto zpoždění nám v Sušici ujel jak vlak na Horažďovice předměstí, tak následný spoj na Klatovy. Co teď? Panika? Kdepak. Operativně jsme změnili plán: sedli jsme na autobus do Klatov a odtud dalším autobusem do Plzně. Bylo to napínavé – hrozil další přeplněný spoj nebo zpoždění – ale štěstí nám přálo. Vše klaplo a do Plzně jsme dorazili unavení, plní zážitků a jen s hodinovým zpožděním.
Ufff, zvládli jsme to skvěle! Díky všem za úžasnou atmosféru, sportovní výkony i smysl pro improvizaci.
Znalostní prověrka šumavského hůlkaře
A teď bonus pro všechny zvídavé hlavy! Chcete si otestovat své znalosti o místech z našeho výletu? Vyzkoušejte si kvíz, který nás doprovázel při cestě, a schválně, kolik bodů nasbíráte!
Šumavská NEJ…
1) Naše trasa začíná v Modravě a končí na Antýglu. Jak se jmenuje vyhlášená dravá řeka s obřími balvany, která protéká hned vedle Antýglu?
a) Otava
b) Vydra
c) Křemelná
2) Na Filipově Huti uvidíme kamennou panoramatickou mapu. Na jakou slavnou dvojvrcholovou horu v sousedním Německu je odtud ten nejkrásnější výhled?
a) Javor (Arber)
b) Roklan (Rachel)
c) Luzný (Lusen)
3) Naše trasa částečně kopíruje historickou obchodní stezku, po které se do Čech ze Solné komory dopravovalo „bílé zlato“ (sůl). Jak se tato stezka jmenuje?
a) Solná stezka
b) Linecká stezka
c) Zlatá stezka
Po stopách obra Rankla Seppa
4) Jak se tento legendární šumavský silák, podle kterého se jmenuje hotel na Horské Kvildě, jmenoval svým civilním jménem?
a) Karel Klostermann
b) Josef Klostermann
c) Sepp Rankl
5) Rankl Sepp měřil neuvěřitelných 213 centimetrů. Kolik dětí měl tento obr se svou o 25 let mladší manželkou Cecílií?
a) Žádné, žili sami v lesích
b) Přesně 7 dětí
c) Jen jednoho syna, který byl stejně obří
6) Když v zimě roku 1888 Rankl Sepp zemřel, nebylo možné ho hned pohřbít do země. Proč musela rodina čekat s pohřbem až na jarní tání?
a) Cesty byly zaváté pětimetrovými závějemi a nešlo projet s rakví
b) Šumavská půda byla tak hluboko zmrzlá, že v ní nešlo vykopat hrob
c) Farář ze Stach byl tou dobou nemocný a neměl ho kdo pochovat
Příroda a Hamerský potok
7) Že je voda z rašelinišť kyselá a hnědá, ví každý. Hamerský potok má ale jedno hydrologické specifikum. Pramení v oblasti Horské Kvildy v jednom z nejznámějších rašelinišť na Šumavě. Jak se toto konkrétní prameniště jmenuje?
a) Tříjezerní slať
b) Chalupská slať
c) Jezerní slať
8) Kolem Hamerského potoka budeme procházet lesem, který je domovem jednoho z nejvzácnějších šumavských ptáků, tetřeva hlušce. Málokdo ale ví, proč se mu vlastně říká „hlušec“. Kdy tento chráněný pták na chvíli ztrácí sluch, čehož v minulosti zneužívali pytláci?
a) Během tuhé zimy, kdy mu namrzá speciální zvukovodová blána
b) Při jarním toku, kdy v závěrečné fázi své písně kvůli hrdelním zvukům neslyší okolí
c) Když polyká drobné křemenné kamínky (tzv. bělmo), které mu v žaludku drtí potravu
9) Hamerský potok protéká hlubokým údolím. V minulosti (v 18. a 19. století) ale nesloužil jen pro okrasu. K čemu ho lidé tehdy intenzivně využívali?
a) Splavovali po něm polenové dřevo z okolních lesů do vnitrozemí
b) Poháněl obří hamry na zpracování železné rudy
c) Chovali v něm pstruhy pro císařský dvůr ve Vídni
10) Naše trasa podél Hamerského potoka vede kolem historického místa zvaného Pechler. K čemu toto místo v minulosti sloužilo a podle čeho dostalo své jméno?
a) Byla to lesní dílna na vaření smoly a dehtu (tzv. pechu) ze smrkové pryskyřice
b) Stávala tu vyhlášená sklárna, kde se tajně vyráběl zakázaný černý křišťál
c) Žil zde poustevník a bylinkář jménem Pechler, který léčil dřevaře zraněné v lese
Svoje odpovědi si můžete zkontrolovat zde.