Ve středu 18. února jsme v TOTEMu Bolevec přivítali pana Mgr. Ing. arch. Petra Klímu, historika architektury. Společně jsme se vydali na cestu po plzeňských stavbách, které už z mapy města zmizely, právě mizejí, nebo tiše čekají na svou novou šanci.
Pan architekt nám hned v úvodu představil klíčový nástroj pro prohlížení historických domů – Plzeňský architektonický manuál (PAM). Je to odborně zpracovaná databáze (volně dostupná na pam.plzne.cz), která mapuje architekturu Plzně přibližně z let 1914–1948. Projekt vytváří tým odborníků pod hlavičkou spolku Pěstuj prostor a nabízí nejen texty a dobové fotografie, ale i tematické stezky městem. Je to vlastně „živá učebnice“, ve které si můžeme libovolně procházet různé okruhy městem a zaměřovat se na stavby, které nás zajímají.
Během přednášky jsme se zaměřili na několik konkrétních objektů, které ilustrují různé přístupy k našemu dědictví, například:
Národní dům československých socialistů v Plzni s kinem Hvězda
(Pražská 35)
V roce 1922 udělal stavitel Václav Teřl rekonstrukci původní budovy, kde byly kanceláře, byty a restaurace, aby vznikl tzv. Národní dům. Na špičce domu byla výrazná ozdoba ve tvaru hvězdy. Ve dvoře postavil úplně novou přístavbu. Byl v ní obří sál pro kino (biograf), koncerty a divadlo. S kapacitou přes 900 lidí to byl tehdy největší sál v celé Plzni. Budova byla na svou dobu velmi moderní – měla elektřinu, větrání, a dokonce byla postavená výš, aby ji nevyplavila povodeň. Kino se pro veřejnost zavřelo v roce 1996 a dnes budova čeká na plánovanou opravu.
Městské lázně
(Denisovo nábřeží)
Stavba, která v Plzeňanech budí silné emoce. Lázně byly budovány v letech 1926–1932. Architekt Bedřich Bendelmayer navrhl lázně jako velkorysý palác pro očistu těla i ducha. Ve své době šlo o technologický unikát s vanovými i parními lázněmi a velkým plaveckým bazénem. K vážnému poškození budovy došlo v prosinci roku 1944 při bombardování Plzně. Poválečná rekonstrukce budově vtiskla současnou podobu. Její autor, architekt Václav Neckář, již neobnovil klasicizující sloupové průčelí a fasádu oprostil od přemíry dekoru. Dnes tato majestátní budova u Radbuzy čeká na svou rekonstrukci, která by jí měla vrátit život i důstojnost.
Rodinný dům Valentina Čočka
(Nad Úslavou 7)
Valentin Čoček (1883–1953) se zasloužil o podobu plzeňského městského parkového okruhu, Košuteckých jezírek i Lobezského parku. Jeho vlastní zahrada u vily v ulici Nad Úslavou na Lobezský park přímo navazovala. Stavbu, dokončenou roku 1930, provedl plzeňský stavitel Václav Rádl, snad podle vlastního návrhu (výkresy skutečného provedení domu ze závěru roku 1930 nicméně nesou podpis dalšího z plzeňských stavitelů Františka Fíny). Bohužel tento cenný celek v říjnu 2025 zanikl v důsledku demolice, což v Plzni vyvolalo značnou nevoli.
Děkujeme panu architektu Klímovi za poutavé vyprávění.