Když se řekne Škodovka: Příběh rodiny, která změnila Plzeň

V úterý 6. října 2026 jsme se vydali po stopách jedné z nejvýznamnějších rodin spojených s historií Plzně. Naše kroky vedly do soukromého Muzea rodiny Škodových, které nabízí zajímavý pohled nejen do historie slavného rodu, ale také do minulosti Škodových závodů a života jejich zakladatele Emila Škody.

Muzeum bylo založeno v říjnu 2018 a nachází se v historické budově vodárenské Černé věže v Pražské ulici v Plzni. Expozice je umístěna v prvním patře přilehlé budovy sousedící s věží.

Od lékařské ordinace k továrním halám

První místnost je věnována historii rodiny Škodových, především pak doktoru medicíny Josefu Tomáši Škodovi, významnému lékaři, který se narodil v nedalekém domku v sadech 5. května.

Ve druhé místnosti se návštěvník seznamuje s osudem jeho syna Emila rytíře Škody, muže, jehož jméno se později stalo synonymem plzeňského průmyslu. Původně měl Emil pokračovat v rodinné tradici a stát se lékařem. Jeho zájmy však byly jiné. Místo stetoskopu ho od mládí přitahovaly stroje, technika a průmysl. Přes nesouhlas a očekávání rodiny si nakonec prosadil svou.

Na sklonku 60. let 19. století v Plzni založil podnik, z něhož postupně vyrostly slavné Škodovy závody. Emil Škoda se tak zařadil mezi nejvýznamnější české podnikatele a průmyslníky své doby.

Emil Škoda: tvrdý šéf, který uměl odměnit

Během prohlídky jsme se dozvěděli také řadu zajímavostí a perliček ze života Emila Škody. Traduje se, že byl mimořádně pracovitý, téměř workoholik. Do továrny přicházel ráno jako jeden z prvních a odcházel až večer, někdy v továrně dokonce přespal do druhého dne. Stejné pracovní nasazení očekával také od svého okolí a především od zaměstnanců.

Ve své továrně údajně uplatňoval „metodu cukru a biče“. Procházel výrobními provozy a kontroloval, zda všichni skutečně pracují. Pokud někoho přistihl při zahálce nebo dokonce spánku, dokázal být velmi tvrdý a podle dobových svědectví neváhal použít ani dřevěnou tyč, kterou nosil u sebe.

Na druhé straně uměl pracovité lidi ocenit. Dobrým zaměstnancům například nechával objednávat obědy a plzeňské pivo přímo do továrny.

Pro dělníky měl vytvořený také systém postihů. Vzpurnost se trestala pokutou pěti zlatých, opilství jedním zlatým a například nezhasnutí světla padesáti krejcary. Kvůli neschopnosti, krádeži nebo zanedbání povinností mohl zaměstnanec přijít o práci okamžitě a bez odstupného.

Jeho přístup k zaměstnancům byl tedy velmi přísný. Na druhou stranu měli jeho pracovníci na svou dobu nadprůměrné platy a firma pro ně stavěla byty, v nichž mohli bydlet zdarma nebo za nízké nájemné.

Emil Škoda zkrátka vyžadoval výkon a pracovní nasazení. Dobrých zaměstnanců si vážil, zatímco lenost a zahálku netoleroval. Nad vším pro něj stál především prospěch firmy.

Škodovy závody – minulost, která stále žije

Třetí místnost je věnována samotným Škodovým závodům – jejich vzniku, historii, vývoji i současnosti. Právě zde si návštěvník může uvědomit, jak zásadní význam měl podnik pro Plzeň a její obyvatele. Škodovka nebyla pouze továrnou. Pro mnoho rodin představovala zaměstnání po několik generací a stala se nedílnou součástí života celého města. A právě proto mají vystavené fotografie, dokumenty, předměty a další exponáty takovou hodnotu. Připomínají dobu, kdy byla Škodovka jedním z hlavních symbolů Plzně.

Slavné jméno a logo mají v Plzni skončit

S historií Škodových závodů souvisí také známé jméno Škoda a logo s okřídleným šípem. Právě kolem jejich používání došlo v posledních letech k významné změně.

V roce 2022 se plzeňská Škoda Group dohodla s automobilkou Škoda Auto na převodu práv ke značce Škoda. Plzeňská společnost získala licenci, která jí umožňuje dosavadní název a logo používat do roku 2029.

Poté bude značku Škoda a charakteristický okřídlený šíp výhradně využívat Škoda Auto z Mladé Boleslavi. Plzeňská Škoda Group proto musí do roku 2029 přejít na nový název a vizuální identitu.

Pro Plzeň půjde o symbolický konec jedné éry. Z budov a materiálů plzeňské Škodovky tak postupně zmizí současná loga a označení Škoda. Jméno, které je s Plzní spojeno více než 150 let, přestane být názvem zdejšího strojírenského podniku.

Historie ale samozřejmě nezmizí. Zůstane v muzeích, fotografiích, dokumentech a především ve vzpomínkách lidí, kteří ve Škodovce pracovali.

Muzeum, kde historie ožívá

Prohlídku muzea doprovázel audiovizuální výklad a osobně nás expozicí provedl také majitel muzea pan Luboš Vetengl. Na závěr prohlídky měli návštěvníci prostor pro dotazy a diskusi. A těch bylo opravdu mnoho. Není se čemu divit – mezi přítomnými byli totiž i lidé, kteří sami ve Škodovce pracovali. Najednou tak historie nebyla jen něčím, co jsme si prohlíželi ve vitrínách. K exponátům se přidaly osobní vzpomínky, zkušenosti a příběhy lidí, kteří ve Škodovce strávili část svého života.

A právě to bylo na celé návštěvě možná nejzajímavější. Muzeum rodiny Škodových totiž nepřipomíná jen slavné osobnosti a velké průmyslové úspěchy. Připomíná také tisíce obyčejných lidí, kteří svým každodenním pracovním úsilím pomáhali vytvářet historii podniku, který se stal jedním z nejvýraznějších symbolů Plzně.

Děkujeme za zajímavou prohlídku, poutavé vyprávění a možnost nahlédnout do historie Škodových i Škodovky trochu jinýma očima.