Den, kdy byl TOTEM místem vánočního setkání…
Štědrovečerní posezení pro TOTEMové seniory bylo jedním z těch dnů, kdy se v TOTEMu naplno ukázalo, jak důležité je mít prostor, kde se lidé mohou potkat, zapojit a být spolu. Nešlo o program „pro“ někoho, ale o společně prožitý sváteční den, který měl svůj klid, rytmus i radost.
Celý den měl přirozený průběh od ranních příprav až po podvečerní rozloučení. Setkání připravily studentky sociální práce ze SOŠ profesora Švejcara, které jsou v TOTEMu na praxi. Stály v pozadí organizace, držely časový rámec i atmosféru dne a umožnily, aby se samotní senioři mohli aktivně zapojit a být jeho přirozenou součástí. Ve 12 hodin se senioři společně sešli u jednoho stolu. Zapojili se do příprav jídla, zdobili vánoční stromeček i slavnostní tabuli a přirozeně navazovali rozhovory. Společná příprava
byla důležitou součástí dne – ne jako povinnost, ale jako prostor pro sdílení, spolupráci a vzpomínky.
Setkání se zúčastnilo 14 seniorů, 7 studentek, ředitelka TOTEMu a dobrovolnice Mája, která se proměnila v andílka a s úsměvem pomáhala a rozdávala dárečky. U jednoho stolu se tak potkaly generace i role – přirozeně, lidsky a s radostí ze společného času. Následovala společná štědrovečerní „večeře“, přípitek a rozdávání dárků. Každý z přítomných byl obdarován a atmosféra byla klidná, vděčná a lidská. Dárky byly spíš symbolem pozornosti než cílem setkání.
Silným momentem odpoledne se stal komorní vánoční koncert. Radka Sehnoutková spolu s kytaristou Milanem Koželuhem přinesli do prostoru hudbu, která ztišila sál a otevřela vzpomínky. Vánoční písně vytvořily chvíli zastavení, naslouchání a tichého sdílení.
Součástí dne byly i vánoční tradice – rozkrajování jablíček, šupina pod talířem, rybičkový los i pouštění lodiček. Právě při těchto drobných rituálech se přirozeně otevíraly příběhy a zkušenosti, které k Vánocům patří. Celý den se uzavřel v podvečer, kolem 19. hodiny. Velkou zásluhu na plynulém a klidném průběhu měly studentky – jejich nasazení, cit pro atmosféru a ochota zůstat až do konce umožnily, aby den proběhl s lehkostí a bez spěchu. Byl to den setkání, který Vánocům dal jejich skutečný smysl – být spolu, sdílet čas a lidskou blízkost.
